Jdi na obsah Jdi na menu
 


dokrmování koťat v raném věku

27. 4. 2014

 

Umělá výživa koťat v ranném věku je velice náročná. Ráda bych, aby se podělila o své zkušenosti a návody, jak a čím krmit koťata v případě, že matka uhynula nebo nemá dostatek mléka. Jak a čím koťata krmit v období přechodu na pevnou stravu, čemu se vyvarovat, aby u uměle přikrmovaných koťat nedošlo k dietetické poruše a když už k ní došlo, jak tento problém řešit. Jsem přesvědčená o tom, že každý chovatel se se shora nastíněným problémem setkal a má svůj osvědčený recept, jak z problému ven.

Nejsem v chovu začátečník, přesto, když počala koťata vrhu E pár dní po porodu strádat nedostatkem mateřského mléka, byla jsem postavena před problém, jaký jsem do té doby nebyla nucena řešit. První signál, že s dostatečným přísunem mléka není vše v pořádku, bylo jasné už třetí den po porodu. Kočička Ermitage a kocourci Eugen Oněgin a Evenk nevykazovali takové váhové přírůstky jako ostatní tři koťata. Zejména u Evenka byl mezidenní přírůstek velmi nízký, pohyboval se okolo 5 gramů, respektive žádný přírůstek nebyl. Evenk se počal jevit jako slabé kotě ve vrhu, díky nedostatku mateřského mléka nedisponoval ani potřebnou energií k tomu, aby se u struku prosadil proti silnějším sourozencům. Koťata však byla natolik malá, že jsem neměla odvahu jim nabídnout jakoukoliv umělou výživu. Situaci jsem řešila tak, že jsem koťata střídavě přikládala k strukům, aby se na všechny dostalo.

Jak ale k této situaci došlo? Matkou mého vrhu E byla Bastet Calliandra, CZ a jednalo se o její první vrh. Bastet nikdy neměla problém s přijímáním potravy, nikdy se u ní neobjevily nevhodné stravovací návyky. Ochotně přijímala granule, kapsičky i syrové maso, problém nebyl ani s přijímáním mléčných výrobků. Rovněž v období březosti nebyl s krmením nastávající matky zaznamenán jediný problém. Ten nastal až v průběhu porodu. Bastet měla poměrně úzkou pánev a s tím související vadné zaúhlení pánevních končetin. První kotě sice uvolnilo porodní cesty tak, že další dvě koťata se narodila ve velmi rychlém sledu, pak ale nastala cca pětihodinová pauza, po níž kočka počala pracovat k porodu čtvrtého kotěte. Po téměř dvě hodiny trvajícím porodu kočka vypudila kotě, které mělo 168 gramů, tedy dvojnásobně velký plod (kotě nepřežilo porod). Po tomto vskutku obřím kotěti přišla na svět další tři zdravá koťata. Těžko říct, zda vyčerpání po náročném porodu mělo vliv na primárně nižší tvorbu mleziva. Na druhou stranu ale po porodu počala být matka velmi vybíravá ve stravě a tak nebylo ani lehké se jí trefit do chuti, které se u ní střídaly ne po dnech ale po hodinách.

Sedmý den po porodu, kdy jsem měla již plnou jistotu v tom, že matka neprodukuje mlezivo, ale mateřské mléko, jsem přistoupila k přikrmování koťat. Prvotně jsem jim nabídla kočičí mléko připravené přesně podle přiloženého návodu. Ačkoliv koťata byla hladová, kotěcí mléko nepřijalo ani jedno z koťat. Dokonce se nad ním ošklíbla i matka. Musela jsem tedy riskovat. Ohřála jsem kondenzované mléko s obsahem 7.5 % tuku, v poměru 1:1 smíchala s kotěcím mlékem a tuto směs podala koťatům, která ji bez problému přijala. Podávala jsem ji pipetkou o obsahu 1 ccm abych měla přehled o tom, kolik které kotě dostalo. Ostatně i velikost pipetky a jejího konusu byla vhodná pro příkrm takto malých koťat. Cílem nebylo koťata nakrmit, ale dorovnat deficit matčina mléka. Už devátý respektive desátý den bylo na přírůstcích znát, že koťata přestala trpět nedostatkem potravy. Přikrmována byla zejména silnější koťata, tak aby na "prcky" zbylo víc od matky. Frekvence přikrmování byla taková, že jsem koťata přikrmila ráno před odjezdem do zaměstnání, přes den byla odkázána na matku a další příkrm dostala odpoledne, když jsem přijela. Pak v intervalech každé 2 hodiny a to až cca do 24:00. Na jeden příkrm koťata dostávala cca 2 ccm mléčné směsi.

Jedenáctý den se ukázalo, že samotné mléko je již pro krmivovou pohodu koťat málo. Koťata byla neklidná a poplakávala. Nezbylo tedy nic jiného, než jim nabídnout něco, čím by se jim zaplnila bříška. Na maso byla ještě příliš malá a tak jsem jim uvařila krupičkovou kaši z plnotučného mléka a klasické dětské krupičky. Kaši jsem ještě zředila kondenzovaným mlékem tak, aby ji bylo možno natáhnout do pipety. Účinek byl okamžitý. Po 3 ccm kaše na strávníka se koťata spokojeně stulila k matce a spala. Na několik dní jsem tedy měla jakousi jistotu, že koťata mají plná bříška. S nástupem krupičkové kaše jsem vysadila ze směsi kotěcí mléko.

Ve věku dvou týdnů byla i krupičková kaše koťatům málo a já se tedy musela rozhodnout k velmi vážnému rozhodnutí - dát maso či nikoliv. V přírodě je 14denní mládě ještě příliš malé na to, aby mu matka donesla maso. Dvoutýdenní koťata jsou v přírodě zcela a plně odkázána na mateřské mléko. Žaludeční trávicí šťávy nejsou připraveny na příjem masa. Z tohoto pohledu se jednalo o velmi riskantní krok, ale nakonec jsem se k němu odhodlala. Bylo třeba trávicí systém takto malých koťat postupně připravit na příjem masité stravy. Postupovala jsem následovně: kuřecí prsa zbavená veškerého tuku jsem rozmixovala na kaši a tu naředila kondenzovaným mlékem na kašovitou konzistenci. Do cca čajové lžičky masové směsi jsem vmíchala cca 1 - 1,5 polévkové lžíce kondenzovaného mléka a tuto směs (spíš mléko ovoněné masem) podala koťatům. Výsledek předčil veškeré očekávání. Koťata se na novou položku v jídelníčku vrhla jako vlčata. Musela jsem být velmi opatrná v podávaném množství. Dietetická porucha by v tomto věku měla pro koťata bezpochyby fatální následky. Podávání "masového" mléka jsem střídala s podávání krupičkové kaše a první den dostala koťata pouze jednu dávku. Následujícího dne dostala koťata masové mléko k snídani a pak dvě dávky večer, opět prostřídáno s krupičkovou kaší. Masové mléko dostala koťata ve věku 15 dní, ve věku 17 dní už byl příkrm pouze masovo-mléčnou směsí. Od 17 dne věku jsem počala postupně přidávat více masa.

Od třetího týdne věku už byla směs v poměru více masa:méně mléka a krmena už nebyla kubíkovou pipetou, ale injekční stříkačkou o obsahu 5 ccm. Koťata v průběhu dne byla stále odkázána na matku a příkrm dostávala až od odpoledních hodin. Docílila jsem toho, že koťata měla obrácený denní režim a dokonce v průběhu dne příkrm odmítala.

Za tři týdny příkrmu jsem musela řešit jediný případ dietetické poruchy. Potkala Evenka ve věku 21 dní a to tak, že se Evenk přecpal a v průběhu několika hodin se dostavil průjem. Naštěstí jsem "malér" zjistila hned v zárodku a tak jsem Evenkovi aplikovala 1,5 ml Diarsynilu (bahno ze dna mrtvého moře), pak následoval 3 ccm odvaru z ovesných vloček a smecta nabalená na konus injekční stříkačky. Odvar a smectu jsem podávala po 2 hodinách celkem 3x, druhý den ráno byla snídaně ve složení bahno, odvar, smecta. Odpoledne měl Evenk evidentně dobrou náladu a hlad a suchou prdelku. Večeřel bahno, odvar a byl pěkně naštvaný. Bahno a odvar měl ještě další den k snídani, ale večeři si už vysloveně vyhulákal. Na rozdíl od ostatní smečky dostal "pouze" kondenzované mléko, ale i tak byl malý hladovec spokojený, že jsem ho neodflákla ovesným odvarem.

Ve věku 4 týdnů byla koťata hravá, zdravá a váhově poměrně vyrovnaná. Elba a Elbrus přeskočili hranici 500 gramů a na ně se silně dotahovala Eugenie, Ermitáž s Eugenem Oněginem maličko ztráceli a prcek Even, nejslabší kotě z vrhu, měl 340 gramů! Koťata prospívala jako kterákoliv jiná koťata v tomto věku odchovaná matkou.

Po celou dobu umělého odchovu byla matka s koťaty v kontaktu, nebránila mi po celou dobu v ošetřování ani v krmení. Sama se snažila hladovce uspokojit tak, že si je sama dělila na dvě skupiny a snažila se je ukrmit "z vlastních zdrojů". Koťata si umělým dokrmováním vypěstovala závislost na lidské ruce. Ruku sama vyhledávala a chtěla mazlit a drbat.

 

autor: Eva Hlaváčková

publikováno: 2010, www.okockach.cz

zkráceno pro potřeby webu: 2014