kočičí AIDS
Feline imunodeficience virus (FIV) neboli kočičí AISD
Kočičí AIDS byl objeven v roce 1986 v kolonii koček v Kalifornii. Toto onemocnění se vyskytuje u koček na celém světě. Původcem onemocnění je retrovirus, který patří do skupiny lentivirů, stejně jako virus HIV, který vyvolává onemocnění AIDS u člověka. U obou infekcí dochází k postupné destrukci bílých krvinek, které chrání organizmus proti infekčním chorobám. FIV stejně jako AIDS jsou nevyléčitelné. Infekce jsou druhově specifické, což znamená, že člověk se nemůže nakazit virem kočičí FIV a kočky naopak lidským HIV.
FIV se nachází ve slinách a ostatních tělních tekutinách, přenáší se přímým stykem koček. Onemocnění se vyskytuje spíše u nekastrovaných toulavých koček, proto jsou nejčastějšími přenašeči volně chovaní kocouři. Infekce se přenáší převážně kousnutím. Nakazit se mohou i koťata v časném období po porodu. Pokud se matka nakazí v období březosti, dochází k potratům. Kočka, která má protilátky proti FIV již před krytím, přenáší je na koťata, a proto může být krevní test takových koťat poitivní, ale neidentifikuje infekci. Stejně jako protilátky lze přenést i samotný virus z matky na koťata a to přes placentu v prenatálním věku, nebo v průběhu porodu překousnutím pupeční šňůry.
Akutní infekce postihuje krevní, lymfatický a imunitní systém. V důsledku narušeného imunitního systému pak dochází k diversifikaci bakteriálních a plísňových infekcí. První dny po nakažení se u kočky objeví pouze nepatrné všeobecné příznaky nemoci jako jsoou například zvýšená tělesná teplota. S největší pravděpodobností majitel kočky tyto změny ani nezaregistruje. První příznaky onemocnění velmi rychlepominou a kočky jsou pak v perfektním zdravotním stavu několik měsíců i let. Postupem času však mohou být infikovaní jedinci vnímavější k různým infekcím a toto se projeví apatií, zduřením žláz, matnou srsstí, teplotou, hubnutím. Postižené kočky mívají zánět sliznice dutiny ústní, zánět spojivek s výtokem z očí, chudokrevnost a průjem. U nemocných zvíat se častěji vyskytují určité druhy nádorů, ale mohou mít zasažen i centrální nervový systém, což se bude projevovat změnou chování, křečemi, demencí apod.
Nemocné kočky nemaj naději na vyléčení. Při dobré péči mohou ale přežívat i několik let. V té době je nutné zajistit, aby se nemohly stýkat s jinými kočkami a nepřenášely nákazu dál. Vhodným řešením je kastrace, čímý se zabrání rozmnožování, tedy i přenosu onemocnění. Majitel musí počítat s tím, že onemocnění se bude postupně zhoršovat, budou se vracet projevy chronického onemocnění, která se léčbou pouze omezí. Vzhledem k tomu, že nemocné kočky mají zcela rozvrácený imunitní systém, nelze je očkovat proti žádným infekčním chorobám. Nutnost držení kočky doma a zabránění styku s jinými je zcela nezbytná.
Proti FIV dosud není vakcína.