Jdi na obsah Jdi na menu
 


MVK Ostrov 2010

28. 4. 2014

 

Všem zvědavcům a nedočkavcům se velmi omlouvám za zpoždění, se kterým sem vkládám své poznatky z MVK Ostrov. Vezmu to hezky popořádku, ať v tom nenadělám chaos.

Je pravdou, že výstava v Ostrově byla hlášena a již i dávno schválena jako národní. Ale došlo k posunu ve složení sboru posuzovatelů a dokonce nastal i jistý tlak ze strany vystavovatelů a tak jsme se v posledním možném okamžiku rozhodli vůli chovatelů vyhovět a výstavu z kategorie „národní“ překlopit do kategorie „mezinárodní“. Stálo nás to, jako organizátory, o něco více práce, ale domnívám se, že výsledek stál za to a že se chovatelům-vystavovatelům líbilo.

Něvky byly hlášeny v počtu šesti a ještě se hezky rozdělily na polovinu, takže se v obou skupinách uděloval titul BIV. Posuzovali Erik Reijers a MUDr. Marie Říhová a protože přijel na prahu dospělosti stojící Czarevicz Michail a potřebovali jsme na tohoto nadějného kocourka skutečně objektivní a erudovaný posudek, dostal GR I k posouzení Erik Reijers. Maruška Říhová má něvky ráda a i když je zatížená na něvky „v perském typu“, umí je dnes už velmi kvalifikovaně posoudit. No a protože je to dáma, dostala k posouzení na stůl pravé kočičí dámy z GR II.

A teď k posuzovaným kočkám. V GR I se předvedl premiérově v otevřené třídě Czarevizc Michail Natalis Spring (Orion Velikii Ohotnik x Valentyna Sibirskoe Chudo), kocour se stoprocentním ruským původem. Erik vysoko vyzdvihl jeho mohutnou postavu a silnou kostru, dlouze se rozplýval nad krásnou hlavou, která ještě není zcela dotvářena, ale již teď dává najevo, že to bude jeden z nejkrásnějších typů. Medvídka pochválil za hustý kožíšek, líbila se mu i textura srsti, o které prohlásil, že stejně jako celý kočičák i srst musí dozrát, ale již teď naznačuje, že bude sibiřská a ne něvská. Na rozdíl od Evky se mu Michailovo nožičky nezdály až tak krátké a souhlasil s tím, že je kocour v delším rámci.

Ve třídě otevřená se po dvou letech na posuzovatelském stole objevila dcera legendární Píši Ammavaru Natalis Spring (Buddy z Nového Světa x Freya Siberian Star). U Aminy byl Erik nadšen její hlavou, o které prohlásil, že je prostě krásná. Amina, která se i přes dlouhou absenci v zátěžové situaci a přes svůj ožehavý původ po otci, chovala velmi vzorně, klidně a vyrovnaně, sklidila pochvalu za kvalitní krycí srst, bodíky letěly dolu za chybějící podsadu a horší kontrast. Uznání sklidila za vyváženou postavu, ale troška kritiky přišla za lehčí kostru. V každém případě se Erik podivil tomu, že kočka ještě neměla koťata a doporučil v každém zařadit do chovného programu.
Ve třídě juniorů si svoji premiéru odbyla Babett Fantaghira Fay (Orion Velikii Ohotnik x Basnia Hepzibach), sedmiměsíční, želvovinová kočička. Rovněž ona sklidila zasloužený obdiv posuzovatele a to za svoji velikost, mohutnost, kvalitní kotěcí srst. Výtku sklidila za slabší bradičku a ještě ne zcela dotvářenou hlavu. Přesto, že její vývoj není ještě zcela ukončen, zaujala Babett Erika svými nespornými kvalitami natolik, že jí udělil titul BIV, na druhé místo posadil Ammavaru a na třetí dal Medvídka.

V GR II posuzovala, jak již bylo řečeno, Marie Říhová a na stůl se jí jako první, ve třídě otevřené, posadila Estonia Bella Bohemia, dnes již nestorka výstavních podií a zasloužilá matka. S Marií se setkala po dlouhých 4 letech a pro Marii to bylo zcela evidentně setkání velmi radostné. U Estonie Marie své hodnocení shrnula do pouhých dvou slov – krásná kočka. Jediné, co Toničce „vytkla“, byla již nastupující letní srst, s ohledem k věku (5 let) byla nadšena z jejího kontrastu a dlouho se nemohla odtrhnout od syté modři oka. Tonička si byla evidentně vědoma toho, že se líbí, že ji Marie obdivuje a chválí a tak si to taky náležitě vychutnávala a ze stolu se nikam nehrnula.

Ve třídě juniorů se potkaly dvě pravé sestry Dira Fjodorovna a Darya Michailovna Natalis Spring (Silky Tiger´s Goran x estonia Bella Bohemia). Darya byla pochválena za huňatý kožíšek a bohatě osrstěný ocas ve výborné délce. Pochvalu dostala za velký prostor mezi ušima, za ouška v úměrné velikosti a jejich dobré nasazení. Kritika pak přišla za typ, kde se ukazuje lehký náznak pinče, ale dle slov posuzovatelky se jedná o růstovou záležitost a hlava Darye z tohoto nedostatku vyroste. U Diry viděla nedostatek v méně bohaté podsadě, ale pochválila kvalitu krycí srsti. Při porovnání obou sester Marie zkonstatovala, že hlava Daryi je v současné době lepší než u Diry, ale v dospělosti tomu bude naopak a hlava Diry bude mít požadovaný zakulacený tvar. Obě ohodnotila jako velmi nadějné, kočičky se líbily nejen v exteriéru, ale i v povaze, obě se chovaly vzorně, nechaly se bez jakýchkoliv náznaků agrese (ostatně to nikdo od Goranovo dcer ani neočekával) či plachosti, nedejbóže bázně, prohlédnout a posoudit. Po počáteční lehké nedůvěře se Darya začala předvádět po vzoru svého otce (zadeček vysoko nad stůl a vlající ocásek) a Dira sebou plácla jak široká tak dlouhá (to má taky po tatínkovi). V závěrečném rozhodování Marie dala V1 Darye s konstatováním, že rozhodnut mezi oběma sestrami bylo těžké, ale pak se přiklonila k aktuální formě a vyspělosti a to byla Darya o fousek před Dirou.

V obou barevných skupinách se také udělovaly certifikáty. Erik Reijers udělil certifikát CAC Michailovi a Ammavaru. Marie Říhová udělila titul CAC a BIV Estonii, která jednak rozšířila svoji sbírku pohárků o další plíšek, ale co je důležité, i přes plnění si svých mateřských povinností postupně oficiálně posbírala potřebný počet certifikátů k získání titulu šampion a doživotní chovnost. Vedle certifikátů a titulů získaných na non-FIFé výstavách se může i tato vetránka výstav těšit z nefalšovaného fifáckého titulu 

A úsměvný poznatek nakonec. Něvky bez bílé byly posuzovány záhy po zahájení výstavy, s bílou pak s téměř hodinovým odstupem. Erik a Marie měli stolky vedle sebe a v okamžiku, kdy u Marie na stůl dosedla Tonička, Erik přerušil posuzování a běžel se podívat k Marii a společně na Tonkou áchali. Když se Erik dostatečně vyáchal, mazal zpět ke svému stolku. Ale ouha, po Toničce přišly další krasavice a tak Erik opět nakázal „svým kočkám“ čekat a upaloval k sousedům, aby se mohl dostatečně pokochat dorostem. Další potěšitelný poznatek byl ten, že ať už posuzoval Erik, nebo Marie, vždy se v blízkosti jejich stolečků shromáždil hodně velký chumel lidiček (fakt se jich tam už víc nemohlo s ohledem k prostoru vejít), kteří byli na modrooké krásky zvědaví. Z vyvýšeného místa na podiu jsem viděla hlavy zvědavců, jak se natahovaly, aby z béžových kožíšků alespoň něco zahlédli. Zájem diváků byl potěšitelný a bylo velmi příjemné z toho chumlu diváků slyšet poznámky typu „ty jsou krásné“ a „jak jsou hodné a milé“.

 

autor: Eva Hlaváčková

zveřejněno: www.okockach.cz